|
Plzeň právníkům zaslíbená Aféra s rychlokvašenými právníky z Plzně je dalším z mnoha argumentů, proč nehodnotit člověka podle toho, jakým titulem se honosí. Dosažené vzdělání vypovídá jen velmi málo o čímsi rozhledu, znalostech, natož o jeho inteligenci. Mimo možnost koupě vysoko- školského diplomu si ten, kdo po něm touží a „nemá na to“, může studia vysedět, zkoušky svou nezmaří vytrvalostí vyvzdorovat - u přírodních věd kdeco našprtat, u těch humanitních s menším úsilím a trochou vyřídilky prostě okecat. Povídejte to ale někomu. V souladu s tradicí zděděnou z dob císaře Franze Josefa se u nás dodnes pilně „panedoktoruje“, „paneinženýruje“ a od devadesátých let nově též „magistruje“, jako by byl každý třetí Čech lékárníkem (každá třetí Češka lékárnicí). Na hluboké kořeny jevu usuzuji z toho, že třeba ve Francii se lidé svými tituly nechlubí a v osobním styku nikoho ani nenapadne cosi přidávat k oslovení „monsieur“, „madame“. Věci jsou však daleko horší, než se na první pohled zdají. I díky plzeňské líhni se po české advokacii, státních zastupitelstvích a soudech dále rozlézá bratrstvo, jehož členové se navzájem kryjí a žádnou z je ohrožujících kauz nenechají dotáhnout do konce. Máme na tuto chobotnici už i speciální termín: justiční mafie. Mezi držitely diplomů z právnické fakulty v Plzni figurují (ex)politici Stanislav Gross, Jan Ruml či Marek Benda, mediálně aktivní starostka Chomutova Ivana Řápková, všestranně činný starosta Prahy 5 Milan Jančík i synové Františka Mrázka. Netvrdím, že si všechny tyhle celebrity titul koupily, přesto se vzhledem k faktu, že žádná z nich není ze západních Čech, vnucuje otázka, co je do té Plzně tak táhlo. Že by Prazdroj? Psáno pro deník Metro |