|
Plavat proti proudu Letos v září se silniční provoz na tichomořském souostroví Samoa přesunul z pravé strany na levou. Majitelům aut s volantem vlevo nezbude než je nahradit vozy s volantem napravo. Naštěstí si budou moci dovézt starší auta z Austrálie a Nového Zélandu, kde se po britském vzoru jezdí stále vlevo. Zpřístupěním levnějších vozů z obou blízkých zemí pro místní lidi ostatně argumentoval premiér, ekonom s poetickým jménem Tuilaepa Sailele Malielegaoi, když hájil změnu před opozicí. To, co se odehrálo na Samoe, nazýváme plavbou proti proudu. Od ježdění vlevo přešla do poloviny 20. století většina světa k jež- dění napravo. Samojský premiér s nevyslovitelným jménem zařadil na počátku století 21. zpátečku, je tedy zpátečník házející klacky pod nohy světovému uniformizačnímu procesu. Anebo hrdina? Vše válcující snahy o uniformizaci zaznamenáváme na mnoha frontách i v Evropské unii. Bruselem řízené sjednocování norem leckde likviduje staré zvyklosti, jež nebyly nikomu na obtíž. Jednou z příčin, proč je řada Britů tak negativně naladěna vůči Bruselu, je fakt, že je po desetiletí tlačil ke zrušení místních měrných jednotek, pravda, dosti odlišných od těch užívaných na kontinentu. Britští obchodníci dostali jednoho dne příkaz udávat váhu zboží štítky s údaji v kilogramech; stálým zákazníkům je nadále váží na libry. Po dlouholetém odmítání Britů podrobit se unie nakonec připustila paralelní existenci evropských i místních měrných soustav „na neomezenou dobu“, škoda je ale nenapravitelná. Až evropské unifikátory poženou z Londýna svinským krokem zpět do Doveru, napočítají jim dráhu běhu v kilometrech. Pak se s klidem Angličana ujistí o tom, že kolem už není žádný na míle daleko. Psáno pro deník Metro |