|
Globálnímu ochlazování zdar Coby skeptik mám sklon pochybovat o tom, o čem mě kdosi vehementně přesvědčuje. S největší rezervou pak přijímám nejrůznější katastrofické scénáře. Zazvoní-li u mě zvonek a z inter- fonu mi neznámý hlas začne vysvětlovat, že se vinou mravního úpadku lidstva řítí svět do záhuby, praštím mu se sluchátkem. Když se z médií dozvím, že se vinou člověka Země zahřívá, ledovce tají a hladina oceánů stoupá, a proto snižujme emise CO2, zatvrdím se obdobně. Mezi varováními před blížícím se koncem světa a „Nepříjemnou pravdou“ Ala Gorea, jenž na rozdíl od Jehovistů dostal za strašení lidí Nobelovu cenu, nevidím zas tak velký rozdíl. Za pár týdnů se v Kodani uskuteční summit OSN věnovaný boji proti globálnímu oteplování. Říkám si: před rozhodováním o tom, která a jak finančně nákladná opatření proti klimatickým změnám činit, bych považoval za žádoucí vědět, kolika procenty se na nich podílí člověk a kolika vnější faktory, na něž nemáme vliv, takové propočty ale zatím nikdo nezveřejnil. Do těchto úvah jsem si před dvěma týdny na první straně francouzského deníku Le Monde přečetl titulek hlavní zprávy: „Globální oteplování se nejspíš na dvacet let zastaví.“ Rozumějme dobře: průměrné teploty by měly klesat. To ale není vše. Nedávno prasklo, že teploty klesají už od roku 1998 a nám laikům o tom dosud nikdo neřekl. Člen francouzské Akademie věd a ředitel Fyzikál- ního ústavu Země Vincent Courtillot tvrdí, že si vědci nechali ukrást téma klimatických změn a výsledkem je fatální přecenění vlivu emisí CO2 na teplotu zemské atmosféry a naopak podcenění vlivu prosté sluneční aktivity. Vypadá to, že co nevidět splaskne jedna mediální bublina. Jaké další téma nám politické lobby předhodí, aby nás pumply o peníze? Psáno pro deník Metro |